Christmas In New York 4
Publikováno 11.12.2014 v 20:25 v kategorii Claire's stories, přečteno: 311x
Dobrý večer všem :) doufám, že si uživáte poslední tejden školy nebo práce před Vánočníma prázdninama. Omlouvám se, že kapitolku jsem tak dlouho nepřidala, ale bylo to ve škole samý zkoušení a test. Brzo bude další ;)
Vím, že byla noc. Asi jsem byla v lese. Slyšela jsem za sebou funění. Nevím komu, nebo čemu to patřilo. Najednou jsem zakopla a na palci jsem cítila strašnou bolest. Posadila jsem se a rychle jsem couvala před tím něčím, nebo někým. A najednou se to vynořilo ze tmy a...
Rychle jsem se posadila na posteli. Srdce mi zběsile bušilo do hrudního koše. Rozhlédla jsem se po místnosti. Byla jsem v mém a Meeině bytě. Cítila jsem, jak se matrace pohnula. Podívala jsem se vedle sebe a spatřila jsem toho nejúžasnějšího muže na planetě, Mattyho."Zlato, jsi v pořádku?" oslovil mě.
Podívala jsem se na něj. Na hlavě měl roztomilý rozcuch, oči by ještě chtěly spát. "Ano, jsem. Jenom se mi zdál ošklivej sen." Zavrtala jsem se do postele a zavřela oči.
Zapátrala jsem v paměti, co se dělo včera a vzpomněla jsem si na skálu. To je naše místo, kde se scházíme. Nejčastěji to je ale v Námořníkovi. Vzpomněla jsem si na Mee, Luka, Grace, Damiena, Mattyho, Jessie a ostatní. Nevzpomněla jsem si však, co jsem všechno vypila. Vím, že jsem měla tak dvě velký desítky, určitě lok Lambrusca a rum s colou.
"Blbě mi není, takže jsem to nepřehnala," řekla jsem si.
Najednou mi zazvonil telefon. Byla to Grace a bylo už... "Půl dvanáctý?!" vyjekla jsem. Matty vedle mě sebou trhnul.
"Co se děje?" zeptal se s rozespalým hlasem.
"Jenom jsem zjistila, že už je za půl hodiny dvanáct. Volala mi Grace, určitě chce jít ven."
"Tak jí napiš, že za čtvrt hodiny tady," zamumlal, přitulil se a šel si ještě zdřímnout. A tak jsem zmáčkla tlačítko odpovědět: "Za čtvrt hodiny u mě. Carlie," napsala jsem jí. Chtěla jsem se zvednout, ale Matty mě nepustil.
"Lásko, musíme vstávat, Grace je tu za chvíli," připomněla jsem mu. S velkou neochotou se zvedl, vzal si džíny, tričko s potiskem na motiv seriálu The BIg Bang Theory, černou mikinu. Já jsem se mezi tím taky oblíkla, vzala jsem si s sebou mobil, klíče, cigarety a byla jsem schopná vyrazit. Cestou jsem si dala vlasy do culíku. V chodbě jsem si obula bílé Reeboky, vzala si bundu a vyrazili jsme. Grace už čekala před mým činžákem.
"Ahoj vy dva," usmála se. Měla na sobě kabát, obyčejný džíny a mikinu s potiskem.
"Čauky Grace," pozdravila jsem jí a zapálila si cigáro."Ahoj." Matty si taky zapálil. Vypadal, že ještě spí. Najednou se otevřely vchodové dveře, ze kterých vypadla Mee.
"To jste mi nemohli říct, že jdete kouřit!" čertila se. Měla na sobě žlutý svetr, legíny a černý trenčkot.
"Nevěděli jsme že jsi doma," snažila jsem se vymluvit.
"A kde bych asi byla?"
"No, včera jsi se docela zapovídala s méďou, nebo jak mu říkáš," usmála jsem se.
"Hele jo? Nic se nestalo!""Dobře promiň no," zasmála jsem se. Chvíli jsme si tam ještě povídali o včerejšku, smáli se. A mě během tý půl hodinky začalo kručet v břiše.
"Já vás opustim, musím ještě žehlit. Příště!" omluvila se Grace.
"A já se jdu najíst, mam hlad," típla jsem cigaretu a s Mattym v zádech jsem odešla na snídani.
Po snídani jsme se s Mattym uvelebili v obýváku a koukali na filmy. Nic se nám nechtělo a nic jsme nemuseli. Byl už začátek prosince a tak venku ležel sníh, začínalo vánoční šílenství s nakupováním dárků, vyzdobováním domovů. Vánoce pro mě hlavně byly o tom, být se svými blízkými. A s rodinou.
"Lásko? Teď jsem si vzpomněla, že vlastně jedu zejtra domů, za rodiči na víkend. Nechceš jet se mnou?" zeptala jsem se ho a v hloubi duše jsem doufala, že pojede. Moje malá vnitřní bohyně mi netrpělivě držela pěstičky, oči měla zavřený a jenom občas vykoukla, jestli už odpověděl.
"Všechnu práci mam hotovou a pro případ si můžu vzít noťas."
"Takže pojedeš, nebo ne?" zeptala jsem se. Byla jsem dost nedočkavá.
"Ano, pojedu s tebou k tvým rodičům. Oni mě ještě neviděli co? A nebudou se moc ptát? Nebo tak?" ptal se a úplně jsem viděla ty obavy v jeho očích.
"Neboj, snad ne," mrkla jsem na něj, ale vypadalo to, že ho to moc neuklidnilo.
"Lidi?" vykoukla ze svýho pokoje Mee.
"No?"
"Máte plány na dnešní večer? Protože já jo! A chci abyste šli s náma," vychrlila ze sebe, jako by jí někdo držel u hlavy zbraň. Vypadala, že je velmi natěšená a opravdu chce abysme šli s ní.
"No, ale kam?" zeptal se Matty.
"A kdo půjde ještě?"
"Toho neznáte, seznámím vás. Už si píšeme delší dobu, to je fuk. Chceme jít bruslit, půjdete s náma?" ozvala se znova a netrpělivě podupávala nožkou. Podívali sme se s Mattym na sebe, on vypadal, že se mu moc nechce.
"Ale zlato, bude to sranda," snažila jsem se ho přemluvit.
"Tak dobře, jdeme," mrkl na nás. Mee vyskočila, objala nás kolem krku a utíkala se oblíkat. My jsme udělali to samý a mohli jsme vyrazit.
"Jsem zvědavá, kdo to s náma jde." Zajímalo mě při oblíkání.
"Neboj, to se dozvíš brzo," mrkl na mě. Oba jsme byli oblečení a mohli jsme vyrazit.
Komentáře
Celkem 9 komentářů
Anonymní 11.12.2014 v 22:27 Krása
Anonymní 13.12.2014 v 14:20 Sračka
Writing One 13.12.2014 v 19:18 Když už todle píšeš tak se aspoň podepiš ;)
Anonymní 14.12.2014 v 19:44 Ztráta času..čas je cenný a proto nechápu, že ztrácíš čas psaním. Měla by jsi zkusit něco užitečného, třeba se zabít.
Anonymní 14.12.2014 v 20:37 They see me writtin, the hatin.
Jak užitečné hejtit lidi. Říkáš, že čas je cenný. Tak proč tímhle ztrácíš čas ty?
Anonymní 14.12.2014 v 20:37 *they hatin
Anonymní 17.12.2014 v 16:00 Protože je trapné, jak si přibarvuje svůj život, který tu popisuje. Není na tom nic originálního, žádný projev fantazie a originality. Všichni víme, že jen chodí do Psár na hřiště a sotva má na pivo. Tudíž tyhle storky jsou vskutku trapné. Takže ať radši vymýšlí něco, co je aspoň pravda a né přibarvená realita a nebo ať si to radši nechává pro sebe. :)
Anonymní 19.12.2014 v 01:11 Si to nečti, když se ti to nelíbí, nikdo tě nenutí...
Anonymní 19.12.2014 v 01:17 Radši napiš, co by měla psát, nějak inspirovat, něco navrhnout, třeba by se to dalo i zrealizovat.
Hate je k ničemu. Každej kdo něco publikuje na internet a čte si haty, tak ho to nezajímá...